Schellingovo pojetí přírody z pohledu dnešního člověka

1. Úvod

V úvodu bych rád předeslal – v duchu očekávání – jeden nikoliv nedůležitý fakt, který se této seminární práce týká, tedy nutnost zodpovězení několika otázek.

První otázka, která se sama nabízí, nemůže být jiná než-li tato: co mě vedlo k rozhodnutí shrnout ve své seminární práci právě Schellingův „příspěvek” do filosofické mozaiky druhé poloviny druhého tisíciletí? Druhou otázku bych hned v úvodu rád sám směřoval na to, jaký dojem ve mně seznámení se způsobem Schellingova nazírání zanechalo. Nemůže nenásledovat seznámení z užitými prameny, otázka vlastního postoje vůči těmto ideálům a myšlenkám v pramenech nalezených – otázka jejíž reflektování si pochopitelně nechám na později, na samostatnou kapitolu – a hrubá osnova mé práce.

J.J.Rousseau: Sny samotářského chodce

Je-li ambicí této práce shrnout dílo J.J. Rousseaua Sny samotářského chodce, není možné tak učinit pouhým rozborem zmiňovaného díla, ale je potřeba tak učinit v celém kontextu. Slovem kontext myslím autora i jeho dobu, neboť autor i doba, ve které žil, má mnoho specifických hledisek. Bylo by, myslím, přinejmenším nevhodné, kdybychom přehlédli dobu osvíceneckou i její jednu velice netradiční postavu – Rousseaua.

P. J. Buchanan: Smrt západu

1. Úvodní okénko

Cílem této seminární práce je alespoň jistým způsobem osvětlit a případnou objektivní kritikou postihnout „Buchanenův příspěvek” do soudobé mozaiky politického myšlení – knihu Smrt Západu.

Patrick J. Buchanen (PJB) se narodil 2. 11. 1938 ve Washingtonu, D.C. Vystudoval Anglický jazyk, filosofii a žurnalistiku. V současné době patří za jednoho z nejváženějších a politicky aktivních amerických konzervativců. Buchanan byl hlavním poradcem tří amerických prezidentů – Nixona, Forda a Reagana. V létě 1974 se s Nixonem zúčastnil závěrečného moskevsko-jaltského summitu a s Reaganem ženevského a reykjavického summitu s Michaelem Gorbačevem. Od roku 1992 třikrát neúspěšně kandidoval za Reformní stranu (Republikány) na funkci prezidenta. Napsal stovky článků do předních amerických konzervativních časopisů. Je autorem řady knih.

Kritické srovnání: Immanuel Kant vs. Arthur Schopenhauer

Úvodní okénko

V této práci se pokusím dle zadaného rozsahu shrnout nejdůležitější myšlenky a odkazy výše uvedených myslitelů. Budeme tedy srovnávat „etického zakladatele” moderní evropské společnosti (jak bývá někdy médii nazýván) Immanuela Kanta s „rozhodným voluntaristou” 19. století Arthurem Schopehauerem. Při zkoumání Kanta budeme vycházet především ze Základů metafyziky mravů; v případě Schopenhaeura z jeho Metafyziky lásky.

Zdraví v jedenadvacátém století aneb pojednání o životním stylu

V okénku úvodním nelze čekat nic jiného nežli nastínění tématu této práce a zdůvodnění její aktuálnosti. Domnívám se, že problematika této seminární práce vychází ze samé podstaty dění kolem nás; a totiž prostému faktu, že čelíme jedenadvacátému století, nečelíme mu dlouho, “necelých deset det”, ovšem oněch nemnoho roků zdá se být dosti dramatických, plných změn, aplikací nových teorií, plných lidskoprávních a demokratických pojmů, plných představ multikulturních; nacházíme se v době rovněž velmi ležérní a pohodlné.